Manažeři fondů jsou opatrní, poradci mají chuť riskovat (Týden 38)

Hlavní událostí uplynulého týdne bylo jednání centrálních bankéřů ve Spojených státech. V sázce bylo po mnoha letech první zvýšení úrokových sazeb. Zatímco v první polovině letošního roku považovala většina v průzkumech dotazovaných profesionálů září za pravděpodobný termín zvýšení, s postupem času se optimismus vytrácel. Přímo před jednáním FEDu už byl poměr opačný. Velká většina respondentů očekávala, že FED ponechá sazby na současné úrovni.

To se také stalo a díky výsledkům zmíněných průzkumů to nebylo nečekanou událostí. Hlavním důvodem pro ponechání sazeb na současné dlouholeté úrovni byla podle guvernérky Yellen složitá mezinárodní situace a problémy spojené s čínskou ekonomikou. Není bez zajímavosti, že zatímco FED vidí ve spojitosti s Čínou možné problémy, britští centrální bankéři na svém jednání minulý týden konstatovali, že čínské zpomalení se jejich ekonomiky dotkne jen okrajově a není potřeba se jej obávat.

Co si o trhu a jeho budoucnosti myslí manažéři globálních fondů? Na to odpovídají výsledky pravidelného průzkumu prováděného společností Bank of America Merrill Lynch.

Vývoj očekávání ohledně zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech hezky ukazuje průzkum, který mezi manažery globálních fondů pravidelně provádí Bank of America Merrill Lynch. Před vyhlášením rozhodnutí centrálních bankéřů očekávala zvýšení sazeb jen čtvrtina, zatímco před měsícem se odhad blížil padesáti procentům. Z dnešního pohledu je pak nejpravděpodobnějším termínem akce FEDu letošní prosinec. Zvýšil se ale i počet těch, kteří se domnívají, že ten okamžik nastane až v roce 2016.

Manažéři fondů se také vyjádřili k tomu, jaké typy aktiv budou podle jejich názoru v takovém případě nejzranitelnější.

V září se téměř zdvojnásobil počet manažerů, kteří soudí, že utažení měnové politiky uškodí nejvíce akciovým trhům. Naopak poklesl počet manažérů domnívajících se, že nejhůře budou zvýšením sazeb postiženy dluhopisy. V poslední době mám dojem, že názory finančních poradců jsou naprosto odlišné. Drtivá většina odsuzuje dluhopisy a jako jediné řešení vidí akcie.

Manažeři fondů to ovšem vidí jinak. Alokace jejich prostředků do akcií je nejnižší za poslední tři roky a jen 17 % z nich dává do kolonky akcie značku „overweight“. Ještě před měsícem se tento počet pohyboval nad čtyřiceti procenty. Co se týče akcií, pak manažeři preferují stále Evropu a rozvinuté ekonomiky před emerging markets.

Z tradičního přehledu mínění těch, kterým svěřujeme své peníze, je vidět, že se mají na pozoru. Více jak třetina z nich v září preferuje kategorii cash (nejvyšší číslo od června 2012) a jejich alokace do dluhopisů je nejvyšší od května 2013. Preferují pak velké společnosti před malými, akcie kvalitních firem před těmi méně kvalitními a hodnotové akcie před růstovými. Možná stojí za to se nad tím zejména při konstrukci jednorázových portfolií zamyslet.

Tabulka 1: Výkonnost investičních aktiv v posledních dvou týdnech a v roce 2015 (zdroj: Morningstar)

Pro názornost uvádíme také výkonnost základních typů portfolií v roce 2015. Konzervativní portfolio je složeno z devadesáti procent z českých vládních dluhopisů a deseti procent z celosvětových akcií indexu MSCI World. Vyvážené portfolio má polovinu prostředků vloženo do českých dluhopisů a polovinu do akciového MSCI World naproti tomu portfolio dynamické je z devadesáti procent zainvestováni do celosvětových akcií a desetinu jeho portfolia tvořily na počátku české dluhopisy.

Tabulka 2: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledním týdnu a v roce 2015 (zdroj: Morningstar)

Tabulka 3: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledním týdnu a v roce 2015 (zdroj: Morningstar)