Pětistovka jako přilepšení k důchodu. Co kdyby ale přišla už od kolébky?
Osmdesátiletí muži mají podle statistiků před sebou v průměru téměř osm let života, ženy přes devět. Pro jednoduchý propočet vezměme osm a půl roku jako průměr. Pětistovka měsíčně za tu dobu znamená příspěvek 51 tisíc korun.
Tak a teď pojďte zapojit trochu fantazii. Co kdyby stát vzal stejnou pětistovku a posílal ji od narození dětem do akciového portfolia? Stejných 500 korun měsíčně. Stejných osm a půl roku. Počítejme s průměrným zhodnocením osm procent ročně po poplatcích.
Ve chvíli, kdy stát přestane přispívat, leží na účtu kolem 72 tisíc korun. Z vložených 51 tisíc je tedy o 21 tisíc více. Na první pohled žádný zázrak. Ale pořád je to nominální nárůst zhruba o 41 procent oproti součtu vkladů. Teď se ale podívejme, co s těmi penězi udělá čas. Necháme je dalších 56 a půl roku investované. Nikdo na ně nesáhne. Ani na Vánoce, ani na první auto, ani na tu skvělou kryptoměnu od spolužáka.
V pětašedesáti z nich může být pět a půl milionu. Bez jediné další vložené koruny!
Osmiprocentní výnos po poplatcích je samozřejmě optimistický předpoklad. Mluvíme o modelu, ne zaručeném výsledku. Navíc do něj promluví inflace. Při průměrném tempu 2,5 procenta ročně by 5,5 milionu mělo dnešní kupní sílu přibližně 1,1 milionu korun. Pořád ale dvacetinásobek původního vkladu.
Bavíme se o scénáři, kdy k penězům už nepřibyl žádný další vklad. Jen potichu a vytrvale pracovaly v pozadí. Kdyby si člověk dál posílal pětistovku měsíčně až do pětašedesáti, ve stejném modelu by měl přibližně 11,5 milionu korun.
Bylo by skvělé, kdyby stát takovou pětistovku posílal každému dítěti. Moc ale nečekám, že se toho dočkáme. Ale čekat ani nemusíme. Rodiče mohou začít sami. Třeba přes dětské penzijko s dynamickou strategií pro dlouhý investiční horizont. Vládní návrh „spoření od kolébky“ navíc počítá se státním příspěvkem už od stokorunového měsíčního vkladu. Díky alespoň za takovou podporu. Je to tisíckrát smysluplnější než zakládat dětem ultrakonzervativní stavební spoření, kde peníze i se státním příspěvkem jen tak tak nepožere inflace.
Dnešním osmdesátníkům pětistovku přeju. A dnešním dětem bych přál, aby jednou vstupovaly do penze s vlastním kapitálem. Můžeme jim ho začít budovat už dnes. Po menších částkách, pravidelně a dát penězům čas.
Investice mají být nuda. A čas je jejich nejlevnější ingredience. Ale taky jediná, kterou zpětně nekoupíme.
Filip Stropek, ředitel úseku investic, Broker Trust
Sdílet s přáteli
Další témata
Související články

Dluhopisy se vracejí do hry. Je čas je pustit zpátky do portfolií?
Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu se pohybuje nad pěti procenty. To je číslo, které už nelze jen tak přejít mávnutím ruky. Zvlášť když se dividendový výnos indexu S&P 500 nachází…

Co dokáže 33 korun denně? Jak dát dětem do života víc než kapesné
Jak si Češi stojí ve finanční gramotnosti? Upřímně? Žádná sláva. Index České bankovní asociace letos dosáhl 58 bodů ze 100. O něco lepší výsledek než v předchozích letech. Výrazné mezery…

Výrobci energiťáků, firmy z New Yorku i páka na jedinou akcii. Trh zaplavují divoké ETF
Burzovně obchodované fondy zdemokratizovaly investování. Zároveň ale zdemokratizovaly i spekulaci. Právem bývají spojovány s nízkými náklady, snadnou dostupností a širokou diverzifikací. Samotné označení ETF ale ještě nezaručuje jednoduchou ani rozumnou…
Články e-mailem každý pátek
Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.