Co si myslím o aktuální korekci na trzích?

Také vám to připadá jako poměrně silný růst s občasnými korekcemi? Jenže co se děje právě teď? Začíná jedna z naprosto běžných korekcí? Možná, kdo ví… Je příliš brzy to nyní rozhodnout.

Přesto kolem sebe stále častěji slyšíme zvěsti o nejasné budoucnosti (mimochodem budoucnost je vždy nejasná), blížících se recesích a s nimi spojenými prudkými pády akciových indexů. V takových chvílích je třeba mít na paměti, že negativní zprávy táhnou mnohem více. Blížící se katastrofa zkrátka magicky přitahuje média, čtenost je nadevše.

Pohledem analytika

Oprostěme se od emocí a pojďme se podívat zpět na náš cenový graf očima analytika. Hlavní americký akciový index poklesl přibližně o deset procent. Je to něco mimořádného, co si zasluhuje naši pozornost? Věřte mi, že desetiprocentní korekce nás navštěvuje opravdu často. Podobné poklesy přicházejí na trh, s trochu nadsázky, každý rok. Nejde o žádnou výjimečnou událost, snad jen rychlost poklesů je v posledních letech o něco vyšší. To, co kdysi trvalo několik měsíců, zvládneme za dva týdny. Na druhé straně, citelně rychlejší jsou také růstová období.

A co když bude propad pokračovat a opravdu se dočkáme „něčeho většího“? Co když propadneme třeba o třicet procent? Takové poklesy jsou už vzácnějším hostem. Od roku 1961 se tak stalo devětkrát. Pokles v rozsahu 20-30 procent se tedy dostavuje v průměru každých sedm let. Když je můj investiční horizont deset let, mohu naprosto oprávněně počítat s tím, že něco podobného zažiji na vlastní kůži. Délka takových poklesů není nijak zdrcující. V průměru jde o méně než rok, návraty na původní hodnoty byly také poměrně rychlé. Poklesů větších než třicet procent bylo od roku 1961 celkem šest a „rekonvalescence“ z nich zabrala akciím v průměru dva roky.

Co tedy dělat v situacích podobných tomu, co jsme zažili v uplynulých dvou týdnech?

• V případě průběžných investic nerušte svoje nákupní příkazy. Desetiprocentní korekce je naprosto běžná věc. Je to jako kdybyste po ohlášení drobného zpoždění vlaku okamžitě zahodili lístek a utekli z nádraží.
• Ignorujte finanční média. Žádná doba jim nepřiláká tolik čtenářů a tolik sdílení na „sockách“ jako rychlý propad akciového trhu. Zprávami o pravděpodobném „konci světa“ se to jenom hemží. Kamarád tomu, co se začne odehrávat na webu, říká „medvědí rojení“.
• V klasickém filmu „Vlk z Wall Street“ hned zpočátku zazní (a po dvaceti letech na burze s tím z velké části souhlasím) legendární citát: „Nikdo neví, a je fuk, jestli seš Warren nebo Jimmy Buffett, zda akcie půjdou nahoru, dolů, do strany, anebo k…a dokolečka. Makléři už vůbec ne.“ Položte si otázku: „A proč by to u všech všudy měli vědět novináři z finančních webů? Proč bych to měl číst a něco z toho vyvozovat?“
• Věci hodnoťte jen z hlediska svých cílů a svého investičního horizontu, nikoliv na základě dohadů někoho jiného a šumů, které takové situace přináší.
• Když si pustíte hlavní večerní zprávy a usměvavá moderátorka vám jako zprávu dne přinese reportáž o akciovém kolapsu a černý scénář dalšího vývoje, na němž se televizí oslovení odborníci shodují, máte na trzích to nejhorší s největší pravděpodobností už za sebou.

Václav Pech, investiční analytik Broker Trustu