Kam zamíří sazby v Evropě a USA? (Týden 9)

Máme za sebou z hlediska ohlášených makrodat poměrně chudý týden. Mimořádně důležitých statistik bylo skutečně poskrovnu. Ve Spojených státech výrazně potěšily objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, které po prudkém poklesu v minulém měsíci naopak silně rostly. To by mohlo znamenat určitou úlevu v americkém průmyslovém sektoru, který se již nějakou dobu nachází ve stadiu kontrakce. Naopak horší než očekávané údaje přišly od amerických spotřebitelů. V posledních letech vždy „spolehlivá“ data v uplynulém týdnu selhala. Spotřebitelská důvěra se v uplynulém měsíci pohybovala výrazně níže, než kam směřovaly odhady oslovených analytiků. Vyšší, než očekávané hodnoty o příjmech a osobní spotřebě pak mohou být předzvěstí toho, že to s inflací ve Spojených státech nemusí být zase tak špatné a FED se může na nadcházejících schůzích opět vážně zabývat otázkou zvyšování sazeb. Zpráva pozitivní pro dolar a mírně negativní pro ceny dluhopisů. Růst inflace v USA, který naznačuje i následující graf, by pak mohl být určitou oporou i pro ceny zlata a dalších komodit.

V Evropě je situace odlišná. Zdejší centrální banka se bude na svém březnovém zasedání zabývat možnými opatřeními na podporu ekonomického růstu a obecně se předpokládá, že výsledkem jejího jednání bude další snížení depozitní sazby a rozšíření programu kvantitativního uvolňování. To bude podporou pro ceny dluhových aktiv denominovaných ve společné evropské měně a podporou pro akciové trhy. Je ovšem pravdou, že ohlášené zásahy a gesta centrálních bank již nemají tu sílu, kterou měly před několika málo lety. Přehnaně nadšenou reakci tak nečekám.

Pokud byl uplynulý týden na data chudý, bude ten právě začínající pravým opakem. Konečné údaje o vývoji v sektorech průmyslu a služeb v USA, Evropě a Číně, statistiky z amerického trhu práce a průměrné hodinové mzdě budou mít sílu s trhem opět silně pohnout. Na to, jestli se bude jednat o reakci pozitivní, nebo opačnou si ale budeme muset počkat.