Evropa ztrácela (Týden 22)

Akciové indexy ukončily uplynulý týden s rozdílnými výsledky. Největší ztráty si připsaly evropské indexy, na něž negativně působí situace kolem sestavování italské vlády. Navržená vláda složená z představitelů vítězných stran italských voleb je pro budoucnost jednotné Evropy určitým rizikem. Přinejmenším trhy to tak cítí. Jak se promítne její odmítnutí italským prezidentem, to se dozvíme až v průběhu tohoto týdne.

Hlavní události minulého týdne mají na svědomí centrální banky. Americký FED zveřejnil zápis ze svého posledního zasedání, z něhož vyplývá, že většina guvernérů je toho názoru, že nedojde-li ke změně výhledu vývoje největší světové ekonomiky, budou úrokové sazby za oceánem opět růst. A jejich růst je možný již na nebližším zasedání FEDu. Naopak Evropská centrální banka zůstává u své současné politiky a ve svých prohlášeních ani nenaznačuje, jakou trvanlivost bude její současná politika nulových sazeb a výkupu dluhových aktiv z trhu mít. Z tohoto pohledu je další růst amerického dolaru a pokles hodnoty společné evropské měny, kterého jsme byli v minulém týdnu svědky, logickým vývojem.

Zajímavá informace přišla také z České národní banky. Guvernér Jiří Rusnok zopakoval, že oslabování koruny může vytvořit bance další prostor k rychlejšímu utahování úrokových sazeb. Z tohoto pohledu může být zajímavý páteční údaj o růstu domácí ekonomiky. Vyhlídka zvyšování sazeb, pokud by tempo růstu ekonomiky výrazně zvolnilo, může být dvojsečnou zbraní.

Makrodata přicházející ze Spojených států vesměs nepřekvapila ani nenadchla. Výjimkou byl předběžná čísla o vývoji ve výrobním sektoru a sektoru služeb.  Expanze průmyslové sféry naplnila očekávání, sektor služeb předpoklady analytiků dokonce překonal. Data z Evropy opět spíše zklamala, když hlavní roli hrálo Německo. Předběžná čísla z průmyslu a služeb se pohybují pod očekáváním analytiků a mírně zklamal také německý index spotřebitelského klimatu. Situační status quo tak drželo mírně lepší Ifo a in-line výsledky mezi kvartálního německého HDP.

Mimořádně velkých pohybů jsme svědky nadále v komoditním sektoru. Pětiprocentní pokles ceny ropy jde na vrub zvýšeným zásobám komodity v USA a možnému navýšení těžby ropy v blízké budoucnosti. Rekordmanem týdne je pak cukr. Ten možná ukončil svoji dlouhotrvající cestu na jih, když vysoké ceny ropy zatraktivnily ceny biopaliv, pro něž je cukr jednou z výchozích surovin. S cenami obilovin si opět hraje předpověď počasí. Suchý výhled polil živou vodou ceny sóji a pšenice.

Právě započatý týden bude bohatý na makroekonomická data. Kromě České republiky seznámí svět s růstem svého HDP také Spojené státy, kde budou pečlivě vnímány také statistiky z trhu práce, které budou zveřejněny v pátek. V Evropě pak budou v centru zájmu maloobchodní tržby a údaje o inflaci.

Další informace včetně porovnání globálních akciových fondů najdete zde.