Drby a týden slabších výsledků (Týden 41)

Uplynulý týden byl velice bohatý na očekávané i neočekávané události. Ve Spojených státech byla hlavní pozornost koncentrována na údaje z trhu práce. Oznámená čísla byla vesměs pod očekáváním trhu a investory mírně zklamala. US ekonomika vytvořila v září jen 156 tisíc nových pracovních míst, zatímco očekávání bylo o 16 000 míst vyšší. Dalším mírně negativním překvapením bylo zvýšení míry nezaměstnanosti ze 4,9 % na pětiprocentní hranici. Za pozornost stojí, že aktuální míra nezaměstnanosti tak po několika letech vyskočila nad svůj roční průměr. Pokud by se tato situace potvrdila i v dalších měsících, pak by to mohlo znamenat blížící se příchod recese a předzvěst konce býčího trhu. Ale prozatím nestahujme kalhoty, brod je ještě daleko, aneb jedna vlaštovka jaro nedělá. Oznámená čísla sice nepotěšila, ale nebyla zase až tak špatná, aby výrazně snížila pravděpodobnost prosincového zvýšení sazeb. Ta se pohybuje stále nad šedesáti procenty a jak je vidno z toho, co se na trhu děje, trh s ní zatím skutečně počítá.

Věci se dějí také kolem Evropské centrální banky. Tedy prozatím jenom na mediální rovině. V týdnu probleskla zpráva spekulující, že ECB bude před ukončením QE zřejmě postupně omezovat nákup dluhopisů. Dosud platí, že program QE by měl být aktivní do března 2017. Pokud by se tato spekulace potvrdila, znamenalo by to pro ceny eurových dluhopisů vykupovaných bankou problém. Zatím se ovšem jedná jen o spekulace tisku, které nemají, až do příštího čtvrtka, kdy banky zasedá, valný fundament.

Prudkého oslabení se dočkala britská libra. Poté, co britská ministerská předsedkyně Theresa May potvrdila, že legislativní proces odchodu Velké Británie z EU bude spuštěn v březnu 2017, klesla hodnota libry na osmnáctiletá minima. Propad libry započatý dnem oznámení výsledků referenda poslal prudce nahoru britský akciový index, který je v letošním roce jedním z nejziskovějších aktiv. Je ovšem možné, že oznámení jasného termínu započetí jednání obrátí pozornost z klesající libry na to „co bude potom“ a jak si britské firmy v novém prostředí povedou. Takové obavy mohou mít vliv na ekonomický růst těch britských společností, které jsou orientovány především na domácí britský trh a z oslabení libry nemohou v rámci mezinárodního obchodu příliš profitovat.

Drby se nešíří jen z ECB. Do médií pronikly informace, že zavedení záporných úrokových sazeb není pro Českou národní banku takovým tabu, jak se doposud myslelo. Zavedení záporných sazeb by mohlo podle spekulací usnadnit ukončení intervencí banky, které prozatím drží naši domácí měnu pod/nebo na hranici 27 CZK za euro. Proti skokovému silnému posílení koruny by stály záporné sazby, které by jej přinejmenším zmírnily. Jednalo by se o možnost, jak ukončit intervence dříve, než banka nyní hlasitě předpovídá. Tedy nejdříve kolem poloviny příštího roku.

Podrobný komentář a jako bonus zajímavý graf odhalující průměrné zhodnocení akciového portfolia na dlouhém horizontu.