Opatrnost je na místě (Týden 7)

Máme za sebou další poměrně napjatý týden, o čemž svědčí také závěrečná tabulka. Prakticky všechny světové akciové indexy, kromě amerického perpetuum mobile, nadále klesají. Rok 2016 je tak nadále rokem ztrátovým. Smutno bylo i na trhu s dluhopisy, kde svým majitelům přinesly radost jen státní dluhopisy, včetně dluhopisů domácích.

Dobrou zprávou je, že zatímco se úvod minulého týdne nesl opět ve znamení poklesů, jeho konec byl již mnohem optimističtější a páteční výsledky obchodování již byly velice příznivé. Důvody pro negativní vývoj byly skoro tradiční. Čína a obavy o globální růst. Je zde ovšem jeden argument, který stojí za pozornost. A to situace v evropském bankovním systému, ten v uplynulém týdnu ztratil na své hodnotě téměř deset procent a od počátku roku je dole dokonce více jak pětadvacet procent. Panují obavy, že nízká cena ropy není velkým problémem pouze pro producenty ropy, ale také pro banky, které jim v těžkých dobách pomáhají jejich aktivity prostřednictvím úvěrů financovat. Pokud začnou padat firmy, dojde k nesplacení úvěrů a v problémech budou banky. A proč ty evropské? Protože pracují s mnohem větší pákou, než ty americké. A ceny CDS, tedy pojistek proti bankrotu evropských bank, rychle rostou.

Všímavé investory může varovat také dluhopisový svět. A to zejména ten americký. Spread (rozdíl) mezi výnosem desetiletého a dvouletého státního dluhopisu je aktuálně nejnižší od roku 2007. To svědčí o tom, že výnosová křivka zploštěla a to není dobré znamení.

Vidíme, že v obdobích těsně předcházejícím posledním recesím byl rozdíl mezi výnosy těchto dluhopisů prakticky nulový. A současný vývoj se na tuto úroveň docela rychle blíží. Netvrdím, že jsme na pokraji další recese, světové krize a následného dlouhodobého propadu. Toho jsem dalek. To, co říkám je, že dobré a bezstarostné časy jsou pryč a určitá dávka opatrnosti je na místě.