Když bankovky prší z nebe. Jak zafungovaly helikoptérové peníze?

Jak to vypadá, když se „rozhazují peníze z vrtulníku“? Pandemie covid-19 a kroky mnohých vlád a centrálních bank nám tento ekonomický výraz předvedly v praxi. Ukázaly mimo jiné, že stimulování ekonomik pomocí peněz rozdávaných veřejnosti a firmám má své limity, respektive rizika. Například v podobě rychlého zdražování zboží, se kterým se nyní potýkáme citelně i v České republice.

O helikoptérových penězích mluvíme v situaci, kdy centrální banka, která má pod palcem tisknutí peněz, a vláda začnou nově natisknuté peníze „rozhazovat“ mezi firmy i širokou veřejnost skrze různé stimulační balíčky a dávky. K tomuto jevu v průběhu pandemie docházelo a stále dochází prostřednictvím různých vládních opatření – sociálních transferů, které centrální banka financuje.

Graf níže tuto situaci přesně popisuje na americkém příkladu. Vládní výdaje na sociální transfery (modré sloupce) se od propuknutí pandemie v loňském roce téměř zdvojnásobily, ale zároveň i americká centrální banka začala tamní vládě masivně půjčovat peníze, které musela samozřejmě natisknout (červené sloupce). 

Jak lidé naložili s penězi, které dostali od vlády? Opět nám to hezky ukazuje graf níže. Když na jaře 2020 nastala tvrdá uzávěra ekonomik, tak se meziročně skokově propadly jak maloobchodní tržby (modrá čára), tak i průmyslová produkce (červená čára). I s pomocí helikoptérových peněz se ale maloobchodní tržby velmi rychle zotavily a už v květnu téhož roku vykazovaly znovu meziroční růst. Průmyslová produkce na tom ale byla jinak – obnovování výroby některých fabrik trvalo dlouho a došlo k porušení dodavatelských řetězců. Návrat k meziročnímu růstu tak trval průmyslové výrobě až do jara 2021.

Lidé tedy mohli utrácet peníze, ale firmy zároveň nevyráběly tolik, aby jejich poptávku uspokojily. Jsme tak v situaci, kdy více peněz „honí“ méně zboží. Proto jsme i nyní stále svědky nedostatku některých výrobků a zdražování. 

Co nás pandemie o vrtulníkových penězích naučila? Tyto vládní výdaje financované pomocí dluhu mohou opravdu nastartovat ekonomiku a podpořit utrácení domácností. A v některých situacích to může být skutečně dobré řešení, typicky když dojde k nějakému šokovému snížení poptávky. Ale pak jsou situace, kdy už o dobrém řešení mluvit nemůžeme, a to je přesně příklad šokového poklesu a následně jen pomalého růstu nabídky, který jsme poslední rok sledovali.

Pokud centrální banky budou stále pokračovat v uvolněné měnové politice, respektive budou rozhazovat vrtulníkové peníze rychleji a ve větším objemu, než je dlouhodobý růst peněžní zásoby, tak vyšší inflace se nestane pouze dočasným, ale trvalým jevem.

Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust

Související články

Výnosy

Inflační data potěšila (Videokomentář: Týden 29)

Data o inflaci dopadla v Americe o něco lépe, než se čekalo. Pozitivní zpráva poslala trhy na nové rekordy. I pohled na dluhopisové trhy je optimistický, a tak snad jen…

16. 7. 2024 1 minut čtení minut čtení

Výnosy

K novým rekordům (Videokomentář: Týden 28)

Technologické akcie se opět probudily a vytáhly index k novým historickým maximům. Absolutním rekordmanem minulých týdnů je ovšem Tesla, která za poslední měsíc zhodnotila o polovinu. Dařilo se i dluhopisovému…

9. 7. 2024 1 minut čtení minut čtení

Výnosy

Kdo vsadil v prvním půlroce na technologie, je v investicích vítězem. Které tituly potěšily na domácí burze?

První polovina roku 2024 byla pro akciové trhy příznivá, když se drtivá většina hlavních světových indexů pohybovala v jasně pozitivním teritoriu. Hlavní americký index S&P 500 vykázal dvojnásobné zhodnocení než…

4. 7. 2024 5 minut čtení minut čtení

Zpět na články

Články e-mailem každý pátek

Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.