Když bankovky prší z nebe. Jak zafungovaly helikoptérové peníze?

Jak to vypadá, když se „rozhazují peníze z vrtulníku“? Pandemie covid-19 a kroky mnohých vlád a centrálních bank nám tento ekonomický výraz předvedly v praxi. Ukázaly mimo jiné, že stimulování ekonomik pomocí peněz rozdávaných veřejnosti a firmám má své limity, respektive rizika. Například v podobě rychlého zdražování zboží, se kterým se nyní potýkáme citelně i v České republice.

O helikoptérových penězích mluvíme v situaci, kdy centrální banka, která má pod palcem tisknutí peněz, a vláda začnou nově natisknuté peníze „rozhazovat“ mezi firmy i širokou veřejnost skrze různé stimulační balíčky a dávky. K tomuto jevu v průběhu pandemie docházelo a stále dochází prostřednictvím různých vládních opatření – sociálních transferů, které centrální banka financuje.

Graf níže tuto situaci přesně popisuje na americkém příkladu. Vládní výdaje na sociální transfery (modré sloupce) se od propuknutí pandemie v loňském roce téměř zdvojnásobily, ale zároveň i americká centrální banka začala tamní vládě masivně půjčovat peníze, které musela samozřejmě natisknout (červené sloupce). 

Jak lidé naložili s penězi, které dostali od vlády? Opět nám to hezky ukazuje graf níže. Když na jaře 2020 nastala tvrdá uzávěra ekonomik, tak se meziročně skokově propadly jak maloobchodní tržby (modrá čára), tak i průmyslová produkce (červená čára). I s pomocí helikoptérových peněz se ale maloobchodní tržby velmi rychle zotavily a už v květnu téhož roku vykazovaly znovu meziroční růst. Průmyslová produkce na tom ale byla jinak – obnovování výroby některých fabrik trvalo dlouho a došlo k porušení dodavatelských řetězců. Návrat k meziročnímu růstu tak trval průmyslové výrobě až do jara 2021.

Lidé tedy mohli utrácet peníze, ale firmy zároveň nevyráběly tolik, aby jejich poptávku uspokojily. Jsme tak v situaci, kdy více peněz „honí“ méně zboží. Proto jsme i nyní stále svědky nedostatku některých výrobků a zdražování. 

Co nás pandemie o vrtulníkových penězích naučila? Tyto vládní výdaje financované pomocí dluhu mohou opravdu nastartovat ekonomiku a podpořit utrácení domácností. A v některých situacích to může být skutečně dobré řešení, typicky když dojde k nějakému šokovému snížení poptávky. Ale pak jsou situace, kdy už o dobrém řešení mluvit nemůžeme, a to je přesně příklad šokového poklesu a následně jen pomalého růstu nabídky, který jsme poslední rok sledovali.

Pokud centrální banky budou stále pokračovat v uvolněné měnové politice, respektive budou rozhazovat vrtulníkové peníze rychleji a ve větším objemu, než je dlouhodobý růst peněžní zásoby, tak vyšší inflace se nestane pouze dočasným, ale trvalým jevem.

Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust

Související články

Nezařazené, Výnosy

Obavy z omikronu (Videokomentář: Týden 48)

Všemocný omikron se podepsal na vývoji většiny trhů v uplynulém týdnu. Detailně v aktuálním komentáři analytika Broker Trustu Václava Pecha.

30. 11. 2021 0 minut čtení minut čtení

Výnosy

Pracuje jen 6 z 10 Američanů. Fed zatím zdražovat peníze nebude

Americká centrální banka po posledním zasedání oznámila, že začne zpomalovat tempo stimulace ekonomiky pomocí kvantitativního uvolňování, tedy tiskem nových peněz. Zároveň ale šéf Fedu naznačil, že zvyšování úrokových sazeb je…

26. 11. 2021 3 minut čtení minut čtení

Výnosy

Kde se aktuálně daří? (Videokomentář: Týden 47)

Václav Pech, člen investičního výboru Broker Trustu, rozebral aktuální dění na trzích. Kterým trhům, segmentům, titulům se aktuálně daří a kde je to naopak?

23. 11. 2021 0 minut čtení minut čtení

Zpět na články

Články e-mailem každý pátek

Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.