Jak drahé je neinvestovat?(Týden 1)
Pojďme se ale nejprve podívat na výsledky těch, kteří se rozhodli neriskovat, neinvestovat a nechali své peníze „v moci“ klasických bankovních produktů. Na grafu je zobrazen vývoj inflace v České republice a je z něj patrné, že se v právě skončeném roce pohybovala v průměru kolem tří procent.
Přeloženo do češtiny to znamená, že „ležící“, neinvestované peníze v uplynulém roce na své hodnotě ztratily přibližně tři procenta. Všichni ti, kteří se spolehli na standardní, bezpečné finanční produkty, zakončili rok ve ztrátě přibližně tří procent. Bezpečí má v dnešním světě financí České republiky hodnotu mínus tří procent.
Zcela jiný pohled ukazuje rok 2020 ve světě těch, kteří měli své peníze investovány na akciových trzích. Jejich pohled na právě skončený rok ukazuje další graf.
Pro majitele akcií bylo uplynulých dvanáct měsíců úspěšným obdobím. Celosvětový akciový index jim přinesl téměř desetiprocentní zhodnocení (+9,9 %). Ti, kteří vsadili na Ameriku, se těší výdělku dvanáctiprocentnímu a nejlépe se v účtování minulého roku mají investoři do čínského akciového indexu, který zakončil rok se zhodnocením téměř dvaceti tří procent. Jediným ztrátovým akciovým trhem z našeho přehledu je ten domácí, Bohem zapomenutý český index. Inu pravidlo o diversifikaci platí i zde. Proč sázet jen na jednoho koně, když mohu vsadit hned na několik najednou?
Budeme-li brát za bernou minci celosvětový index s desetiprocentním zhodnocením, pak se nůžky mezi investory a těmi ostatními v letošním roce rozevřeli o třináct procent. Desetiprocentní zisk, oproti tříprocentní ztrátě… Kdyby šlo jen o ten jeden rok, může to být ještě okay. Jeden rok může dopadnout jakkoli. Pohled na historii, kterou zobrazuje první z grafů, graf inflace, je už ovšem o něco dramatičtější. Každoroční cena „bezpečí“ za peníze uložené na běžném účtu se pohybuje v průměru kolem dvouprocentní ztráty. Z takto uložených 100 000 korun vyprodukovalo bezpečí celkovou hodnotu o patnáct procent nižší. Peníze uložené za stejnou dobu do celosvětového akciového indexu přinesly zhodnocení blížící se dvěma stům procent. Rozdíl skutečně propastný, co myslíte?
Jasně, ale v té době nebyly žádné krize! Je třeba se podívat na delší horizont! Dobrá. Vraťme se do roku 2000. Přesně na začátek první krize tohoto tisíciletí, kterou charakterizovalo prasknutí internetové bubliny. A hned za osm let nás bude čekat hypoteční krize a na konci našeho období ještě třetí krize – koronavirová. To je už dostatek krizí.
Míra inflace (znehodnocení peněz) byla v průměru o něco vyšší než v současnosti. Přinášela majitelům peněz roční ztrátu kolem tří procent. A jak na tom byli a jsou ti, kteří měli zainvestováno?
Svět je, jak je vidno z grafu, proměnlivý. Ti, kteří měli své prostředky uloženy v českém akciovém trhu, se mohou i přes problémy našeho domácího indexu v posledních letech těšit zhodnocení přibližně patnácti procent ročně. Ke kladnému výsledku se dopracovaly za období proložené třemi globálními krizemi všechny indexy. Zatímco bezrizikové produkty se pohybují ve ztrátě. Investovat nebo neinvestovat. Zisk nebo ztráta… tak je to jednoduché.
Václav Pech, člen investičního výboru Broker Trustu
Sdílet s přáteli
Další témata
Související články
Pauza v riskování, data z hlavních světových ekonomik nepotěšila (Týden 37)
V minulém týdnu se stalo přesně to, co jsem v předchozím komentáři předvídal. Hlavní americký index SP500 ztratil více než čtyři procenta a sesunul se do blízkosti hranice 5400 bodů.
Obavy o další vývoj ekonomiky (Týden 36)
Po klidném týdnu, kdy hlavní americký index S&P 500 získal jen nepatrné plus ve výši 0,25 %, přinesl úterní obchodní den výrazný obrat.
V očekávání poklesu sazeb (Týden 35)
„A co se stalo? Nic,“ chce se mně říct slovy českého politika. Hlavní americký index SP500 se opět obchoduje v těsné blízkosti svých historických maxim.
Články e-mailem každý pátek
Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.