Inflace má před sebou ještě divokou jízdu

I přes výše uvedené na trhu v uplynulých měsících převládal konsenzus, který předpokládal obyčejný lineární pokles, kdy bude inflace měsíc po měsíci slábnout. Už ale zveřejněná data o indexu spotřebitelských cen (CPI) za leden, kdy CPI rostlo nad očekávaní analytiků, nám posloužila jako užitečné připomenutí, že s poklesem inflace to nemusí být (a asi ani nebude) tak snadné. Analytici a investoři byli příliš optimističtí. Předpokládali rychlé a bezbolestné snížení inflace. Jako by zapomněli, že trh zůstává po loňském roce plném propadů mimořádně napjatý a velká poptávka po zaměstnancích stále tlačí mzdy nahoru.

Že bude muset pravděpodobně Federální rezervní systém (Fed) zvyšovat kvůli silnější inflaci úrokové sazby více a rychleji, než se doposud předpokládalo, uvedl před pár dny i šéf amerických centrálních bankéřů Jerome Powell. Dosavadní utahování měnové politiky nicméně zatím ještě nemělo dostatek času, aby se v ekonomice naplno projevilo. 

Pokles rychlosti inflace od poloviny roku 2022 byl dán spíše narovnáním odběratelsko-dodavatelských vztahů po covidu než důsledkem zvyšování sazeb. To se zpravidla do ekonomiky promítne s odstupem roku až roku a půl. Americký Fed začal se zvyšováním úrokových sazeb v březnu 2022, inflace ale polevila už hned v dalším čtvrtletí. A to je skutečně moc krátká doba na to, aby restriktivní monetární politika zabrala.

Dostaví se efekt vyšších sazeb?

Jsme tedy v situaci, že až nyní se mohou začít vyšší sazby do inflace více promítat. Proti tomu však stojí silný trh práce, který tlačí výše mzdy, poptávku a ochotu spotřebitelů utrácet a v konečné důsledku i ceny. Na to, kdo zvítězí, si budeme muset počkat. Zásadní budou nadcházející statistiky o zaměstnanosti a spotřebitelských cenách.

Další vývoj na trhu rizikových aktiv (akcie, dluhopisy apod.) bude tedy záviset na vývoji nerozlučné dvojice hospodářského růstu a inflace, a potažmo na reakcích centrální banky na tyto veličiny. 

Doposud americký Fed nemusel dělat ústupky, inflace začala klesat a ekonomická bolest nepřišla. Pokud ale inflace nepoklesne dostatečně nízko, centrální bankéři budou muset řešit dilema, jestli akceptují vyšší inflaci po delší dobu s rizikem neukotvených inflačních očekávání, anebo zda obětují ekonomiku a přistoupí k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Poslední slova Jerome Powella nasvědčují spíše druhému scénáři. Jasněji bude s příchodem jara, zasedání, kde bude Fed o zvyšování sazeb rozhodovat, má proběhnout už 21. a 22. března.

Michal Valentík, investiční analytik, Broker Trust