Cyničtí investoři? Tři věci, kterých se trhy skutečně bojí v případě konfliktu s Íránem

Reakce trhů mi v posledních letech trochu připomínají jednu scénku z české filmové klasiky.

„Před bouřkou, když klesne tlak, to jsem na umření.“
„No to já taky. Co tam máš dál?“
„Nespím. Probudím se ve čtyři ráno a už nezaberu.“
„To je normální. Já nespím od půl čtvrté. Co dál?“

Dobře. A co tam máte dál?

Přesně takhle dnes působí trhy. Poslední roky si ve světě jedna krize za druhou podávají dveře: covid, válka na Ukrajině, vysoká inflace, prudké zvyšování sazeb… Pokaždé to vypadá, že tentokrát už „to přece musí bolet“. Jenže pak se podíváte na grafy hlavních indexů a máte pocit, že trh jen mírně pozvedl obočí.

Covid? Jasně, byl to šok, panika, pak ale přišel restart — a od tehdejších minim jsou akcie v součtu dramaticky výš.

Ukrajina? Největší evropský konflikt od druhé světové války trvá čtyři roky, každodenní hrůza je pořád stejná, ale velké indexy se naučily žít dál, jako kdyby to byla jen krátká zmínka na závěr ranních zpráv.

Inflace „jakou svět dekády neviděl“ a sazby co letěly nahoru tempem, které by dřív trhy roztrhalo? Byla viditelná nervozita, akcie zažily pár výplachů, ale pak se zase vrátily ke svému běžnému programu a opět nabraly růstový směr.

A teď je tu Írán

Když se rozhoří velký geopolitický průšvih, jako je válka v 90milionovém Íránu se zapojením okolních států, intuitivně čekáte, že akcie půjdou do kolen. Jenže (zatím) vidíme velmi podobnou reakci jako poslední roky: první cuknutí dolů a částečný výprodej rizikových aktiv, ale prakticky obratem trh působí, jako by se nic nedělo. Často pak slyšíme, že trhy jsou cynické. Za mě to ale není ani tak cynismus jako spíš mechanika.

Ukazuje se, že trhy ve skutečnosti neobchodují šokující novinové titulky, ale soustředí se na to, jaký dopad mají probíhající události zejména na tři následující oblasti.

1. Energie (ropa/plyn) a doprava

Když je konflikt „jen“ politická a vojenská hrůza, ale ropa teče a logistika funguje, akcie se často rychle oklepou. Jakmile se objeví reálné škrcení toku (zaminovaný Hormuz, zastavená tankerová doprava, raketový růst pojištění nebo nějaký jiný dnes nečekaný zásah vyšší moci), to už je jiná liga – protože to leze do nákladů všem. Teď zrovna trh vidí růst cen ropy a nervozitu kolem Hormuzu.

2. Přísnější sazby kvůli inflaci

Největší strach akciových trhů není „válka“, ale scénář, kdy drahá ropa zvýší inflaci a ta donutí FED, respektive centrální banky globálně zachovat vyšší úrokové sazby. I proto se v komentářích často opakuje, že geopolitika sice může spustit korekci, ale dlouhý medvědí trh obvykle vyžaduje ještě něco navíc – typicky recesi nebo právě utažené finanční podmínky.

3. Délka a šíře dopadu

Trhy umí být „otupělé“, protože do cen dávají základní scénář: „nějak to vyšumí“. Část investorů čeká rychlé řešení nebo jen omezený dopad, proto bývá první reakce často překvapivě mírná.

Kdy se ten „cynismus“ zlomí? Dvě věci umí otočit náladu velmi rychle. Když se zvedne cena energií a nejde jen o krátkodobý výkyv. A když se naruší dodavatelské řetězce, prudce vzrostou náklady a rozpadne se doprava a proudění komodit – nejen ropy, ale i plynu nebo hnojiv a zemědělských produktů.

Těmto oblastem už teď začíná trh věnovat větší pozornost a vývoj v následujících dnech a týdnech ukáže, nakolik velký bude jejich vliv.

Co dává smysl pro běžného investora?

Držet se svého dlouhodobého plánu, ne emocí. Pokud investujete dlouhodobě, samotné novinové titulky obvykle nejsou důvod celý plán – který počítá s dlouhým investičním horizontem – měnit.

Podívat se na složení portfolia. Nemáte většinu peněz v jednom sektoru nebo v příliš rizikových investicích?

Průběžně vyvažovat portfolio. Když něco výrazně vyroste (například energie), dává smysl část zisků přesunout jinam.

Mít rezervu. Finanční polštář pomáhá tomu, abyste nemuseli prodávat investice ve chvíli, kdy jsou trhy zrovna dole.

Co raději nedělat?

Reagovat na každý titulek. Nakupovat a prodávat podle aktuálních zpráv bez jasného plánu většinou vede ke špatným rozhodnutím.

Sázet všechno na jednu kartu. Například nakoupit ropu jen proto, že právě roste – geopolitické napětí může zmizet stejně rychle, jako se objevilo.

Měnit dlouhodobou strategii na krátkodobé spekulace. Bez jasných pravidel a zkušeností to často přináší víc stresu než skutečný přínos.

Akciové trhy většinou nesráží samotná válka jako taková, ale její ekonomické důsledky – hlavně drahé energie, vyšší inflace a dlouhodobě vysoké úrokové sazby. A právě to je dnes hlavní otázka i u konfliktu v Íránu a jeho dalšího pokračování.

Václav Pech, investiční analytik, Broker Trust