Častý omyl drobného investora: cena zlata nezávisí na nominálních úrokových sazbách

Michal Valentík, investiční ředitel Broker Trustu Často se setkávám s názorem, že úrokové sazby a zlato „jdou proti sobě“. To znamená, že když dochází ke zvyšování úrokových sazeb, tak cena zlata klesá, protože při růstu sazeb je výhodnější držet dluhopisy. Analogicky při snižování úrokových sazeb cena zlata naopak roste. Zní to logicky, ale u samotných nominálních úrokových sazeb toto neplatí...

Michal Valentík, investiční ředitel Broker Trustu

Často se setkávám s názorem, že úrokové sazby a zlato „jdou proti sobě“. To znamená, že když dochází ke zvyšování úrokových sazeb, tak cena zlata klesá, protože při růstu sazeb je výhodnější držet dluhopisy. Analogicky při snižování úrokových sazeb cena zlata naopak roste. Zní to logicky, ale u samotných nominálních úrokových sazeb toto neplatí vůbec.

Stačí se podívat na graf č. 1, který ukazuje vývoj ceny zlata v USD (červená linka) a vývoj základní úrokové sazby stanovené americkou centrální bankou (modrá linka). Z grafu je patrné, že negativní závislost mezi cenou zlata a vývojem sazeb téměř neexistuje. Spíše lze z grafu pozorovat pozitivní závislost, kdy cena zlata roste spolu s růstem úrokových sazeb.

Graf č. 1 – Vývoj ceny zlata a základní úrokové sazby v USA

V případě ceny zlata musíme totiž brát v úvahu i inflaci a na to především drobní investoři často zapomínají. Očistíme-li nominální výnos desetiletých amerických státních dluhopisů o inflaci – viz zelená linka na grafu č. 2 – tak se k inverznímu vztahu již dostáváme. Nicméně v reálném hospodářství neplatí ekonomická teorie za všech okolností. Na cenu zlata působí velmi mnoho faktorů, ale tím nejdůležitějším je onen reálný výnos státních dluhopisů. Obecně lze konstatovat následující:

  • Zlatu se daří v obdobích:
  • deflace – meziroční pokles cenové hladiny. Investoři předpokládají, že centrální banky budou provádět monetární expanzi, tj. znehodnocovat hodnotu peněz
  • hyperinflace – velmi vysoká inflace. V tomto prostředí také dochází ke znehodnocování peněz
  • stagflace – období s vysokou inflací, kdy je hospodářský růst zároveň nula, nebo dokonce záporný
  • kdy veřejnost nevěří, že centrální banky jsou schopné kontrolovat hospodářství
  • stresu spojeného s vysokými dluhy a strachu z defaultu, např. finanční krize v letech 2008/09
  • Zlatu se nedaří v obdobích:
  • desinflace – meziroční pokles růstu inflace
  • kdy veřejnost věří, že centrální banky jsou schopné kontrolovat hospodářství

Graf č. 2 – Vývoj ceny zlata a reálného výnosu 10letého amerického státního dluhopisu

Související články

Výnosy

Tentokrát do strany (Týden 48)

Hlavní světové akciové trhy v uplynulém týdnu pokračovaly ve stagnaci, k níž částečně přispěl také (díky státnímu svátku) citelně zkrácený obchodní týden ve Spojených státech amerických. Investorům a obchodníkům evidentně…

1. 12. 2020 3 minut čtení minut čtení

Výnosy

Vakcína jako světlo na konci tunelu (Týden 47)

Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly rozdílným vývojem, který potvrzuje to, o čem jsme psali v našich posledních několika komentářích. Zprávy o několika vakcínách proti nemoci covid-19 dávají investorům…

25. 11. 2020 2 minut čtení minut čtení

Ostatní, Výnosy

Unikátní recese. Uvolněné peníze ženou akcie na maxima

V současné době se kvůli pandemii covid-19 nacházejí ekonomiky stále v recesi. A ta je velmi unikátní. Nevyvolalo ji zpřísnění měnové politiky, neochota komerčních bank poskytovat úvěry ani pokles firemních…

19. 11. 2020 4 minut čtení minut čtení

Zpět na články

Články e-mailem každý pátek

Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.

Za zkoušku nic nedáte

Vyladili jsme nástroje pro Vaše vize. Co si o nich poslechnout víc? Pojďme to probrat třeba u kávy.

Chráníme Vaše Osobní údaje