Černá hypoteční labuť? Jak ovlivní válka v Íránu české úvěry na bydlení

Únor se z pohledu vývoje tzv. úrokových swapů, jež ovlivňují cenu peněz, které si banky půjčují mezi sebou, ještě nesl v poklidném duchu. Úroková sazba u tříletých swapů se spořádaně držela v pásmu od 3,4 % do 3,5 %. Pak ale přišel poslední únorový den – začátek americko-izraelských úderů na Írán a vše bylo jinak.

Zažíváme další výkyv jako před 10 měsíci, kdy celý svět řešil hrozbu masivního zavedení obchodních cel ze strany USA. Společným jmenovatelem je i tentokrát americký prezident Donald Trump. Opět pozorujeme skokový výkyv úrokových sazeb u tříletých swapů, které tentokrát vystřelily opačným směrem až k 4,3 %, což je v tomto segmentu skutečně skokový nárůst.

Tuzemské banky dnes poskytují každý měsíc hypotéky za 35 miliard korun a přibližně stejný objem hypoték s končící fixací je měsíčně přeceňován. To je v posledních letech zcela bezprecedentní situace – taková čísla banky nehlásily ani v covidových letech 2020 a 2021.

Například banky ve Velké Británii už na situaci začaly reagovat a zvyšují úrokové sazby hypoték. Společnost Nationwide zvýšila sazby u některých svých produktů až o 0,25 % a také další finanční domy oznámily, že sazby zvýší, a to až o 0,5 %.

Zdražování se nevyhnulo ani Česku

Zvýšení úrokových sazeb v řádu desetin procenta je nevyhnutelné i ze strany bank na našem trhu. První banky již zvedají úrokové sazby o 0,5 % a předpokládáme, že k navýšení přistoupí postupně celý bankovní sektor.

Jen pro příklad: měsíční splátka hypotéky se splatností 30 let vzroste při zvýšení úrokové sazby o každou 0,1 procentního bodu přibližně o 60 Kč na každý milion korun úvěru. U hypotéky ve výši 5 milionů korun to znamená zhruba 300 Kč měsíčně navíc. Pokud by tedy byla sazba vyšší například o 0,5 procentního bodu, zaplatí domácnost přibližně 1 500 Kč měsíčně navíc, což je asi 18 000 Kč ročně.

Že ceny finančních zdrojů na trhu kolísají, je zcela běžné. Události posledních šesti let, kdy jsme zažili šoky ve vývoji úrokových sazeb způsobené pandemií covidu a válkou na Ukrajině, vyvolávají ale nepříjemné mrazení, zda nad námi v podobě konfliktu na Blízkém Východě nekrouží další černá labuť, která sazby zásadně ovlivní.

Hrozba celních válek v loňském roce „vykolejila“ cenu zdrojů přibližně jen na dva měsíce. V případě války v Íránu jsme zatím v období vysoké nejistoty ohledně dalšího vývoje a je stále ještě možné, že půjde také jen o krátkodobý výkyv, který trh z větší části absorbuje a nezažijeme tak razantní růst úrokových sazeb jako od roku 2021 do jara 2022.

Každopádně se ale v nejbližších měsících musíme rozloučit s představou, že hypotéky v Česku čeká výraznější zlevňování. V lepším případě si udrží stávající sazby, které se v reálu pohybují okolo 4,55 %.

Libor Vojta Ostatek, hypoteční expert, Broker Trust