Kolik dluží (nejen) Čína?

Pro ty, kteří věří, že dluh je zlo (ano existují také lidé opačného názoru a je jich překvapivě dost), přinesla nedávno poradenská společnost McKinsey nepříznivou zprávu. Zadlužení velkých zemí se od počátku finanční krize v roce 2007 nijak nezmenšuje. Opak je pravdou. Za posledních sedm let se celosvětový dluh zvýšil o 57 triliónů amerických dolarů a jeho aktuální hodnota činí 269 procent světového HDP.

Číslo je tak vysoké proto, že zpracovatelé studie nepočítali jen s tradičním ukazatelem zadlužení vlád vůči HDP, ale přidali k němu ještě dluhy korporátní, dluhy bankovního sektoru a také zadlužení domácností. To je podle McKinsey důležité, protože „země s vysokým procentem dluhu se mohou dostat do ekonomických potíží nezávisle na tom, jestli je jejich dluh vlastněn vládou (Itálie a Řecko), domácnostmi (Španělsko a Spojené státy), nebo bankami (Irsko a Británie).“

Obr. 1: Celosvětový dluh ve většině světa nadále roste (zdroj: McKinsey)

Studie ukazuje, že poměr celkového dluhu k HDP se od roku 2007 snížil povětšinou jen v malých a ekonomicky nepříliš velkých zemích, kam patří například Rumunsko, Izrael, nebo Saudská Arábie. Graf, na jehož vodorovné ose jsou vyneseny hodnoty celkového dluhu k HDP (ano, Japonsko je již na 400 procentech) a na ose svislé procentuální nárůst stejné veličiny (ano, zadlužení Číny se od roku 2007 zvýšilo o více jak osmdesát procent) ukazuje hned několik zajímavých věcí.

Předně: jižní evropské periferie jsou opravdu v problémech. Jejich celkové zadlužení přesahuje tři sta procent HDP, k čemuž navíc přidávají i silné tempo růstu svého dluhu. A to nejen známé PIIGS, ale také třeba matička Francie.

Zajímavé je i to, že s často skloňovaným zadlužením Spojených států amerických to z tohoto pohledu není zase až tak tragické. Celkový dluh k HDP dosahuje v porovnání s ostatními „přeborníky“ trapného průměru a jeho růst je jeden z nejmenších. Lépe si v tomto pohledu vede jen konzervativní Německo a mírně nečitelná Argentina. Nárůst státního zadlužení kompenzuje v americkém případě oddlužení korporací a domácností. Výborná čísla jsou patrná zejména v americkém bankovním sektoru a potvrzují to, že americké banky jsou na tom zdravotně nesrovnatelně lépe, než ty evropské.

Co překvapí je pohled na asijské velmoci. Japonsko je absolutním vítězem v kategorii celkového dluhu, ale ani přes velkou aktivitu Bank of Japan jeho růst zdaleka nedosahuje růstu dluhu Čínské lidové republiky.   Třiaosmdesátiprocentní nárůst čínského dluhu má podle McKinsey na svědomí jak nárůst dluhu vládního, tak také růst zadlužení obou dalších komponentů, tedy korporací a domácností. Staví tak Čínu do role jedné z nejrychleji se zadlužujících zemí světa.

Pokud věříte, že na velikosti (dluhu) záleží, pak je pro vás dnešní graf zřejmě zdrojem k zamyšlení. Pokud máte za to, že dluh je nepodstatný a můžete se z něj vždy proinvestovat, pak na výzkum McKinsey v klidu zapomeňte.