Pracuje jen 6 z 10 Američanů. Fed zatím zdražovat peníze nebude

Americká centrální banka po posledním zasedání oznámila, že začne zpomalovat tempo stimulace ekonomiky pomocí kvantitativního uvolňování, tedy tiskem nových peněz. Zároveň ale šéf Fedu naznačil, že zvyšování úrokových sazeb je zatím v nedohlednu. Důvod? Vyšší inflace je údajně jen dočasná a trh práce není ještě dostatečně silný. Přitom aktuální míra nezaměstnanosti je pod 5 procenty, a tedy na úrovni dlouhodobého průměru. Z čeho pramení obavy šéfa Fedu?

Podíváme-li se na vývoj nezaměstnanosti na grafu níže, tak hovořit o slabém trhu práce je diskutabilní. Aktuální míra nezaměstnanosti je na úrovni 4,6 %, což je přibližně dlouhodobý medián. 

Ďábel je ale skrytý v detailu. Z trhu práce odešla dobrovolně nebo nedobrovolně část obyvatelstva a nesnaží se na něj vrátit, čímž se nezapočítává mezi nezaměstnané.  Hlavním důvodem, proč míra nezaměstnanosti klesá, je tak snižující se poměr práce „schopných“ (ochotných) lidí k celkovému obyvatelstvu. Pracuje jen 6 z 10 Američanů. To je nejméně od druhé poloviny 70. let minulého století. Z grafu níže vidíme, že na začátku pandemie klesla participace pracovní síly z 63 % na 61 %, poté se zvýšila k úrovni cca 61,5 % a zde se bez větších změn drží. 

Před pandemií bylo v USA téměř 152 milionů pracovníků (viz graf níže). Během tvrdého lockdownu na jaře 2020 přišlo o práci 20 milionů Američanů. Poté došlo k opětovnému oživení a v současné době pracuje v USA 147,5 milionu lidí. Od začátku pandemie se tedy jedná o úbytek 4,5 milionu pracovníků. K tomu musíme připočíst ještě ztrátu dalších přibližně 3 milionů potenciálních pracovníků, protože se zastavil rostoucí trend tvorby nových pracovních míst kvůli covid-19, kdy by na trh práce vstupovaly silné populační ročníky. Takže celkový počet lidí, kteří nejsou na trhu práce (ale mohli by být), může být ve skutečnosti spíše 7,5 milionu než 4,5.

V současné době tedy americký Fed preferuje podporu domácího pracovního trhu i přes to, že míra nezaměstnanosti je na nízké úrovni. Americká ekonomika operuje totiž pod svým potenciálem a celková nižší zaměstnanost, tedy počet pracujících lidí a nízká participace pracovní síly (podíl práce „schopných“ (ochotných) lidí pracovat k celkovému obyvatelstvu.) je toho důkazem. Otázkou zůstává, jak dlouho je Fed ochotný podporovat trh práce nízkými sazbami na úkor cenové stability.

Pro investory z toho momentálně vyplývá, že Fed neutahuje šrouby zvyšováním sazeb, což by byl jeden z faktorů, které by mohly negativně ovlivnit růst akciových trhů.

Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust

Související články

Výnosy

Čekání na recesi. Dva důvody, proč by nakonec nastat nemusela

Letošní rok zažívají akciové trhy výrazné propady. Hlavním důvodem je vysoká míra inflace a reakce centrálních bank, které zvyšují úrokové sazby. Taková situace zde nebyla přes 30 let, alespoň co…

1. 7. 2022 3 minut čtení minut čtení

Výnosy

Dobrý týden (Videokomentář: Týden 25)

Po měsíci poklesu přišla první korekce medvědího trhu. Co bylo příčinou pozitivního vývoje? Zjistíte v pravidelném týdenním komentáři našeho investičního analytika Václava Pecha.

28. 6. 2022 1 minut čtení minut čtení

Výnosy

Máme čekat recesi?(Týden 24)

Hlavní americký index prohloubil v uplynulém týdnu svoje ztráty, které od počátku letošního roku činí již více jak pětinu své původní hodnoty.

22. 6. 2022 3 minut čtení minut čtení

Zpět na články

Články e-mailem každý pátek

Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.