Pracuje jen 6 z 10 Američanů. Fed zatím zdražovat peníze nebude
Podíváme-li se na vývoj nezaměstnanosti na grafu níže, tak hovořit o slabém trhu práce je diskutabilní. Aktuální míra nezaměstnanosti je na úrovni 4,6 %, což je přibližně dlouhodobý medián.
Ďábel je ale skrytý v detailu. Z trhu práce odešla dobrovolně nebo nedobrovolně část obyvatelstva a nesnaží se na něj vrátit, čímž se nezapočítává mezi nezaměstnané. Hlavním důvodem, proč míra nezaměstnanosti klesá, je tak snižující se poměr práce „schopných“ (ochotných) lidí k celkovému obyvatelstvu. Pracuje jen 6 z 10 Američanů. To je nejméně od druhé poloviny 70. let minulého století. Z grafu níže vidíme, že na začátku pandemie klesla participace pracovní síly z 63 % na 61 %, poté se zvýšila k úrovni cca 61,5 % a zde se bez větších změn drží.
Před pandemií bylo v USA téměř 152 milionů pracovníků (viz graf níže). Během tvrdého lockdownu na jaře 2020 přišlo o práci 20 milionů Američanů. Poté došlo k opětovnému oživení a v současné době pracuje v USA 147,5 milionu lidí. Od začátku pandemie se tedy jedná o úbytek 4,5 milionu pracovníků. K tomu musíme připočíst ještě ztrátu dalších přibližně 3 milionů potenciálních pracovníků, protože se zastavil rostoucí trend tvorby nových pracovních míst kvůli covid-19, kdy by na trh práce vstupovaly silné populační ročníky. Takže celkový počet lidí, kteří nejsou na trhu práce (ale mohli by být), může být ve skutečnosti spíše 7,5 milionu než 4,5.
V současné době tedy americký Fed preferuje podporu domácího pracovního trhu i přes to, že míra nezaměstnanosti je na nízké úrovni. Americká ekonomika operuje totiž pod svým potenciálem a celková nižší zaměstnanost, tedy počet pracujících lidí a nízká participace pracovní síly (podíl práce „schopných“ (ochotných) lidí pracovat k celkovému obyvatelstvu.) je toho důkazem. Otázkou zůstává, jak dlouho je Fed ochotný podporovat trh práce nízkými sazbami na úkor cenové stability.
Pro investory z toho momentálně vyplývá, že Fed neutahuje šrouby zvyšováním sazeb, což by byl jeden z faktorů, které by mohly negativně ovlivnit růst akciových trhů.
Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust
Sdílet s přáteli
Další témata
Související články
Pauza v riskování, data z hlavních světových ekonomik nepotěšila (Týden 37)
V minulém týdnu se stalo přesně to, co jsem v předchozím komentáři předvídal. Hlavní americký index SP500 ztratil více než čtyři procenta a sesunul se do blízkosti hranice 5400 bodů.
Obavy o další vývoj ekonomiky (Týden 36)
Po klidném týdnu, kdy hlavní americký index S&P 500 získal jen nepatrné plus ve výši 0,25 %, přinesl úterní obchodní den výrazný obrat.
V očekávání poklesu sazeb (Týden 35)
„A co se stalo? Nic,“ chce se mně říct slovy českého politika. Hlavní americký index SP500 se opět obchoduje v těsné blízkosti svých historických maxim.
Články e-mailem každý pátek
Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.