Ozývá se Řecko a Čína (Týden 51)

A takový to měl být klidný týden. Žádná velká makrodata na obzoru, žádné zasedání centrálních bank a ani na geopolitickém políčku nevyrostlo nic mimořádně nového. Jenže bylo všechno jinak. Akcie prudce propadly a to prosím napříč všemi kontinenty. I slavné USA se poroučelo níže o více jak tři procenta.

Důvod? Vlastně byly dva. První jobovka přišla z Číny, kde tamní regulátor rozhodl, že nadále nebude přípustné přijímat do záruky za akciové pozice tamní high yield dluhopisy. Investoři tak byli nuceni tyto cenné papíry z ručení vyjmout, a pokud neměli na účtu dostatek cashe, pak museli prodat část svých akciových pozic. Ono ruku na srdce po více jak pětadvacetiprocentním růstu, kterého jsme byli v Číně za uplynulé tři týdny svědky, rozumná korekce nikoho nepřekvapí. Sečteno a podtrženo: denní ztráta čínského indexu převýšila pět procent a byla největším poklesem za posledních pět let. Směr čínského pohybu pak okopíroval i zbytek světa.

Nicméně… nicméně Evropa a následně i okolní trhy měly mnohem větší téma. Opět se nám odkudsi vynořilo Řecko. Tamní premiér Samaras přesunul nečekaně termín prezidentských voleb z plánovaného únorového termínu na středu 17. prosince. Proč to způsobilo takový povyk? Současná proevropská koalice totiž nemá dostatek hlasů na to, aby nového prezidenta zvolila. Pokud se ho ale nepodaří zvolit ani ve třetím kole (tedy už do konce roku 2014) budou na pořadu dne nové parlamentní volby. A ty by mohla vyhrát levicová SYRIZA, která je svým programem pro vyhlášení bankrotu země. A to by byl poprask. A asi nejen v Evropě. V případě opětovného propuknutí evropské dluhové krize by se zřejmě ani americký FED necítil tak jistý jako nyní a nejistota ohledně řeckého defaultu by se mohla rychle rozšířit i na akciové a dluhopisové trhy. Znovu vzkříšené obavy o osud země poslaly v den prohlášení premiéra Samarase aténský index o deset procent níže a prudce vzrostly také výnosy (tím pádem propadly ceny) řeckých státních dluhopisů.

Bankrot Řecka by mohl být tou fundamentální událostí, která hodně nahlas vznese dotaz ohledně oprávněnosti současné vysoké valuace rizikových aktiv. Pokud k němu ovšem dojde. Nějak si nedovedu představit, že by řecký premiér natolik zariskoval, kdyby neměl situaci pod kontrolou. Spíše má v úmyslu zatlačit na Evropskou unii. Ta prozatím Řecku nedodala slíbený poslední balík hotovosti, protože Řecko podle mínění Unie zcela neplní dohodnutá kritéria. Je tedy možné, že pan Samaras chce jen těm zlým bruselským ukázat, co se může stát, když jeho zemi do konce roku slíbené peníze nedodají.

Tento týden tedy bude v mnohém zajímavý. Ve středu se bude v prvním kole volit řecký prezident a ve stejný den zasedá v USA centrální banka. Komentátoři se shodují v tom, že bychom z úst Janet Yellen mohli po dlouhé době slyšet něco více, než fráze typu „data dependent“ a „considerable time.“ Nechme se překvapit. Panika ale zatím není, ani přes silný pokles v uplynulém týdnu, na místě.

Tabulka 1: Výkonnost investičních aktiv v posledních dvou týdnech a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)

Pro názornost uvádíme také výkonnost základních typů portfolií v roce 2014. Konzervativní portfolio je složeno z devadesáti procent z českých vládních dluhopisů a deseti procent z celosvětových akcií indexu MSCI World. Vyvážené portfolio má polovinu prostředků vloženo do českých dluhopisů a polovinu do akciového MSCI World naproti tomu portfolio dynamické je z devadesáti procent zainvestováni do celosvětových akcií a desetinu jeho portfolia tvořily na počátku české dluhopisy.

Tabulka 2: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledních dvou týdech a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)