Pod lupou: čekací doby v životním pojištění (vyšlo v médiích)

Doba se zrychluje a klienti nechtějí dlouho čekat. Tomuto trendu se přizpůsobují i pojišťovny a zkracují čekací doby. Jaké jsou aktuální rozdíly mezi pojišťovnami a proč čekací doba 2 měsíce je horší než čekací doba 1 rok?

Pojištění nemusí být aktivní ani po zaplacení prvního pojistného a vystavení pojistky. Jedním z důvodů je uplatnění čekací doby. To je doba, po kterou nevzniká pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi. Pojišťovny je aplikují zejména u onemocnění, výjimečně u úrazů.

Krátká čekací doba v měsících

Pojišťovny uplatňují pro různé typy pojištění rozdílnou čekací dobu a navíc i pro určité pojistné události (například sebevražda, těhotenství a porod, onemocnění zad nebo zubní ošetření) čekací dobu prodlužují.

Konkrétní délka čekacích dob se mezi pojišťovnami různí a je uvedena v pojistných podmínkách. Například standardní čekací doba u pojištění pracovní neschopnosti a hospitalizace je 3 měsíce.

Kratší dobu (2 měsíce) najdeme u pojišťoven Allianz a PČS. Některé pojišťovny, konkrétně Metlife, Uniqa, ČPP či Generali, neuplatňují „čekačku“ v případě akutních infekčních onemocnění či při vyjmenovaných závažných onemocněních.

Prodloužená čekací doba v letech

Pojišťovny aplikují také řadu zvláštních čekacích dob, které již nejsou v řádu měsíců, ale trvají i několik let. Například čekací doba 2 roky pro smrt následkem jakéhokoliv onemocnění, které nastalo nebo bylo diagnostikováno před počátkem pojištění (PČS), stejně dlouhá čekací doba pro rizikové těhotenství (Axa), křečové žíly (Generali) či léčení jakékoliv závislosti (Allianz). Čekací doba 3 roky je uplatňována například pro případ ošetřovatelské péče (Axa) či bolesti zad a onemocnění páteře (Generali, ČSOB Pojišťovna). Dále je prodloužená čekací doba v délce 1 roku až 2 let uplatňována u některých méně obvyklých typů závažných onemocnění (Aegon, Metlife).

Specifika čekací doby u pojištění invalidity

S delší čekací dobou, a to v délce až 2 roky, se můžeme setkat také u pojištění invalidity. Některé pojišťovny uplatňují čekací dobu na uznání invalidity, tj. při vzniku invalidity po uplynutí této ochranné doby může plnit. Zatímco jiná pojišťovna je přísnější a tuto dobu stanovuje na důvod invalidity, tedy například vznik onemocnění. To znamená, že i když vznikne invalidita až po čekací době, nebude invalidita považována za pojistnou událost, pokud její příčinou bylo onemocnění vzniklé v čekací době.

Vybrané pojišťovny, které uplatňují výluku na předchorobí, nebudou plnit dokonce ani později, pokud invalidita souvisí s nemocí či příznaky, které měl pojištěný ještě před sjednáním pojištění. A je jedno, zda byly či nebyly uvedeny ve zdravotním dotazníku. To je také další důvod, proč například čekací doba 2 měsíce (s výlukou na předchorobí) může být pro pojištěné méně výhodná nežli čekací doba 1 rok (bez výluky na předchorobí). V prvním případě totiž bude ve většině situací možné nejdřívější pojistné plnění až za 1 rok a 3 měsíce (za předpokladu, že po uplynutí čekací doby, tedy ve třetím měsíci trvání pojištění, klient onemocní a po roce trvání pracovní neschopnosti bude uznán invalidním).

U Uniqy, Aegonu a PČS může být čekací doba i kratší, nežli ta uvedená v tabulce. U pojišťovny Uniqa je možné po 1 roce využít nevratného zálohového plnění ve výši 50 % pojistné částky, ale pouze za předpokladu doložení lékařské zprávy, ze které bude zřejmé, že invalidita daného stupně může nastat. PČS  nevyžaduje splnění čekací doby v případě, kdy pojištěný jednoznačně prokáže, že onemocnění, pro které byl uznán invalidním příslušného stupně, nastalo a bylo diagnostikováno po počátku pojištění. O splnění této podmínky stejně jako v předchozím případě ale rozhoduje pojišťovna. Aegon  neuvažuje s čekací dobou v případě invalidity z důvodu infarktu myokardu či mozkové mrtvice. Kromě toho lze sjednat připojištění částečné ochrany invalidity. V takovém případě je čekací doba 3 měsíce a sjednává se denní dávka pro případ invalidity vzniklé v prvním roce trvání pojištění, přičemž dávka ve výši až 2 000 Kč denně je vyplacena za max. 547 dní.

Jediná pojišťovna, která oficiálně započítává čekací dobu od předešlé pojišťovny, je Generali. Ta započítává čekací dobu v rozsahu, který měl zájemce o pojištění sjednán na původní smlouvě. Zájemce o akceptaci čekací doby musí zažádat volnou formou s nabídkou a zaslat potvrzení, jak dlouho a na jakou pojistnou částku byl pojištěn. Další možností je započtení čekací doby při změně staršího produktu na novou verzi pojistné smlouvy (konverze). To si však musí finanční poradce dopředu ohlídat, neboť rozhodně ne všechny pojišťovny takto postupují. Ačkoliv je délka čekací doby důležitá, neměla by být rozhodně jediným parametrem, na základě kterého finanční poradce doporučuje dané pojištění.